Phase I

Cosplay: Thora’s Battlesuit

Jednou bych si chtěla pamatovat, jak tohle všechno začalo. A i přesto, že mám někdy tu čest proměnit se na pár hodin nebo dní v Arkonidanku, jejím logickým sektorem a fotografickou pamětí bohužel ve skutečnosti neoplývám. Kdo se odhodlá tento text číst, nechť se připraví na to, že to bude dlouhé…

Vždycky jsem ráda tvořila, ať už to byly weby nebo cokoliv manuálního. Netvrdím, že jsem v tom byla dobrá, ale čím víc jsem trávila času u počítače, tím víc jsem měla potřebu něco vyrábět. Všichni si myslí, že cosplay je hlavně o předvádění se. Pro mnohé možná, pro mě je to právě naopak – je to možnost schovat se a být někým úplně jiným. Už roky jsem obdivovala, co jsou lidé schopni vytvořit, a když jsem se pak s opravdovými cosplayery setkala poprvé naživo na premiéře druhých Avengers, řekla jsem si, že bych to taky chtěla konečně zkusit. A tak jsem se krátce před třicítkou navlíkla do kostýmu Scarlet Witch, který, troufám si říct, byl na prvotinu velice slušný. A pak se to všechno nekontrolovaně rozjelo :). Můj první PragoFFest a vlastně ještě předtím smrt Davida Bowieho, mistra převleků. A tak jsem nějak i já skončila v podobě jednoho jeho alter-ega. A nezůstala jsem u jednoho, protože hned s kostýmem Jaretha jsem skončila na druhém místě v soutěži cosplayerů na Festivalu Fantazie. A díky tomu jsem si uvědomila, čeho všeho jsem vůbec schopná – a čeho nejsem. I když jsem právě prožívala jistou delší Rhodanovskou pauzu (taky to máte tak, že se něčemu nemůžete věnovat donekonečna?), dlouho mi v hlavě vrtalo, že bych konečně měla udělat kostým, který je opravdu můj, tedy Thory da Zoltral. Moje milovaná Thora mě provází – a teď už to můžu fakt říct – opravdu většinu mého života, nevím, co bych bez ní byla, co bych bez ní kolikrát dělala… A tak jsem o tom začala opravdu intenzivně přemýšlet, procházet miliardy obrázků, které mám uložené, ale upřímně jsem nenacházela nic, čeho bych se mohla chytnout. Co si budeme říkat, Thoruš je postava z šedesátek a zrovna moc dlouho v seriálu nepobyla, o kvalitě obrázků Johnnyho Brucka raději pomlčím… A jak už jsem zmiňovala, vzhledem k tomu, že moje paměť není úplně dokonalá, začala jsem tedy číst PR od začátku. No povím vám, bylo to něco jako déjà vu a Perrýčkovy jsem po letech opět propadla :). Ale u toho to tak končilo, protože i autoři byli tehdy na popisy oblečení kohokoliv docela skoupí. Mezitím jsem jen tak mimochodem v lednu 2019 vyrobila ještě další svůj kostým, Kate Walker ze Syberie 3… ale pak jsem se odhodlala k něčemu, co by asi nikdo nehádal: začala jsem číst Perry Rhodan NEO, sérii, o níž jsem měla jen hodně malé povědomí, ale když jsem se dozvěděla, že si série jede vlastním životem už skoro 200 dílů a Thora je v ní vlastně hlavní hrdinka, začala jsem být vážně zvědavá. A tak jsem četla a četla a četla a nepřestávala číst a byla jsem hrozně napnutá a hrozně mě to bavilo, ale jako vážně, kam se zase poděly ty kostýmy? Občas se sem tam něco objevilo – zmínka jako Thořina perfektně bíla uniforma atd… něco, co mě strašilo ve snu, protože já, srdcem metalák, co miluje černou, že by chodil v bílé uniformě? Tuhle myšlenku jsem hodně rychle zavrhla… a rozhodla jsem se, že si to udělám po svém! Ale jak? Aby to vypadalo aspoň trochu Rhodanovsky?

Jak se rodí návrh

Designování vlastního kostýmu není úplně hračka, zvláště pokud nejste oděvní návrhář a děláte to poprvé. Za jedním takovým kostýmem stojí stovky hodin příprav, než se vůbec dostanete k šití. Procházení tisíců obrázků z PR, sci-fi filmů a seriálů a her – tady je opravdu užitečný Pinterest! A když jsme u těch her (a já to zase nechci tak protahovat), vzpomněla jsem si v jenom momentě zoufalství na svou oblíbenou PR Adventuru. A vlastně i díky těmto mým stránkám jsem měla přístup ke skvělým materiálům, které tu očividně roky vyčkávaly na tu správnou chvíli, aby mi poskytly inspiraci :). A tak se pomalu ve Photoshopu rodil návrh kostýmu pro „opravdovou“ Thoru. Její první kostým je vlastně založen na konceptu Mondry Diamond ze hry, ale docela rozsáhle modifikován, jak uvidíte. Thořin bojový oblek není overal, ale z praktických důvodů se skládá ze dvou částí (víte proč? :)). Zmizely také průstřihy na bocích a pásek. Vrchní díl mého kostýmu vyvolává dojem korzetu, ale není, přestože jsme i přemýšleli o jeho vyztužení, nakonec to nepotřeboval a krásně drží i sám o sobě. Dalším rozdílem oproti Mondřině verzi jsou rukavice – já miluju rukavice, zvláště dlouhé, prstové rukavice jsou ale také velice nepraktické, pokud je chcete mít celý den, navíc je v nich horko, proto jsem se uchýlila k bezprstovým návlekům, které sahají nad lokty. Co bylo naopak zachováno, jsou frčky na ramenou, které dodávají kostýmu military vzhled. Spodní část, tedy kalhoty, prošly totální rekonstrukcí, stejně tak boty, u nichž jsem již od začátku zavrhla, že budou vysoké – upřímně ani už nevím proč.

Vybíráme sci-fi látky

A když je takový krásný kostým na papíře, začíná ta asi nejhorší fáze: výběr látek. Stále se domníváme, že u nás můžeme sehnat úplně všechno, není to úplně pravda, zvláště co se týče látek. A zvláště pak takových, po kterých požadujete, aby byly funkční, něco vydržely, byly pohodlné, a navíc vypadaly alespoň trochu sci-fi. Jejich hledání vyžaduje opět další stovky hodin, které se mi tentokrát vyplatily, protože jsem narazila na (téměř) dokonalé látky od Yaya Han, známé americké cosplayerky, která má vlastní řadu látek. Její Scuba Hex v černé barvě byla láska na první pohled, kromě ní jsem zakoupila i tzv. Carbon Fiber v bílé barvě. Kupování látek, nebo spíše čehokoliv z USA není úplně nejlevnější záležitost, ale musím uznat, že toto bylo částečně skvělé rozhodnutí. Nemůžu opomenout ani to, že látku na monitoru si prostě nemůžete osahat… Scuba Hex je ale opravdu úžasný materiál, to samé se bohužel nedalo říci o Carbon Fiber, o jeho výdrži jsem měla pochybnosti, proto jsem začala shánět novou látku. Když projdete všechny české (i cizí) internetové obchody a nic nenajdete, projdete i všechny obchody v Praze… naštěstí je tu Bolenatex a jejich neuvěřitelný výběr a ještě neuvěřitelnější ceny… Ale každá sranda něco stojí. 🙂 Z Bolenatexu jsem nakonec odcházela se dvěma černými lycrami (jedna čistě černé a druhá černá se stříbrným leskem, protože jsem nechtěla kalhoty šít pouze ze Scuba Hex, protože není dostatečně pružná a na kalhotách se divně krčí) a překrásnou holografickou látkou, která je také složena z maličkých hexagonů a na světle vytváří překrásné efekty. Thořin kostým tak dostal svou barevnou podobu, která je velmi podobná obleku, který nosila v PR-NEO sérii Metanové. Na ten se možná taky někdy podíváme podrobněji, protože… no prostě uvidíte! 🙂

Šijeme bojový oblek

A teď konečně přichází ta největší zábava – ale ne pro mě. Možná to pro někoho bude zklamání, ale protože jsem docela zaměstnaná žena a radši dělám jiné věci, rozhodla jsem se, že si tento kostým nechám ušít, protože jsem chtěla, aby byl opravdu dokonalý a já znám někoho, kdo mé vize dokáže z papíru stejně dokonale převést v realitu. Pokud jste si někdy nechávali šít něco na míru, jistě víte, že to není tak úplně jednoduché, je nutná spousta zkoušek, času, a navíc já jsem člověk, který do onoho kreativního procesu hodně zasahuje. A mezitím jsem měla na práci ty „jiné“ již zmiňované věci, o nich si přečtete v následujících odstavcích…

Ďábel je v detailech

Aby Thořin neobyčejný kostým nebyl tak úplně obyčejný, vymyslela jsem k němu několik doplňků. První jsou boty, které jsem po usilovném hledání našla na internetu, a i když jsem se původně bála, že je kvůli výšce podpatku (10 cm) budu muset vrátit, upřímně jsem se do nich zamilovala (zvláště kvůli tomu podpatku) a navíc se k celku hodí, jako kdyby byly vyrobené na míru. Sci-fi vzhled na nich dolaďují přezky, které již byly součástí – přemýšlela jsem, že je zakomponuji i na nějakou jinou část, ale to jsem pak zavrhla. Můžete mě občas vidět i v nižší verzi, která sice není tak úžasná, zato o mnoho pohodlnější (jen 5 cm).

Abych přidala něco ze sebe, nosí Thora tři prsteny – všechny tři mají na sobě symbol trojúhelníku, stejně tak má trojúhelníkové náušnice. Já prostě mám ráda šperky a těmi prsteny mě lehce inspirovala Fran Imith…

Aktivátor pro nesmertelnou Arkonidanku

Protože Thora během tohoto tvoření dostala v sérii NEO svůj vlastní aktivátor a je z ní nesmrtelná Arkonidanka, nemohla jsem si odpustit vytvořit i její buněčný aktivátor. Tady se opět dostáváme k problému, jak vlastně vypadá, jak je velký (ano, dá se spolknout, že jo, Atlane) apod. Nejlépe mi posloužil nákres aktivátoru typu ZA 2300 (autor Beat Almstädt). Vzhledem k tomu, že je neustále někde popisován jako „vajíčko“, pro jeho základ mi opravdu posloužilo velikonoční vejce :), trocha stříbrné barvy a s pomocí ID byl relativně rychle hotov. (Zde chci jen poznamenat památeční větu: A jak uděláme ten vnitřek?)

Průša je ú… žasný! 🙂

A co bych to byla za vesmírnou bojovnici bez vlastní zbraně? Tady naštěstí máme z čeho vybírat i ze skvělých nákresů kánonických zbraní, už jen zbývalo zvolit tu správnou – a tou se stal desintegrátor, model SBC X/II, původně navržený Georgem Joergensem z RZ Journalu. Vzhledem k tomu, že jsem zrovna točila Star Trek: Squadron, na němž dělal maskéra i skvělý Karel Škop z Made In Titan, bylo jasné, jak pistolka přijde na svět. Karel nejen že vlastní spoustu 3D tiskáren, umí i modelovat a byl ochoten mi ji udělat. Zbraň, kterou vidíte na fotkách, je vlastně prototyp, protože Kája stále slibuje, že udělá ještě jeden, funkční a svítící… ale upřímně, spokojím se i s tímto, když jsem ho poprvé vzala do ruky, byly to pro mě druhé Vánoce – no kdy se vám poštěstilo držet v ruce skutečnou zbraň z PR? 🙂

Jak (ne)vybírat paruku… aneb Thořin detailní návod

Ze všeho nejvíce jsem se možná těšila na výběr paruky – tedy splnění mého snu o bílých vlasech. Protože jsem objednávala paruky i na natáčení Star Treku, vzala jsem si k nim z ArdaWigs i paruku pro sebe, typ Ferrari CLASSIC v barvě Pure White. Když mi přišla a zkusila jsem si ji, byla jsem upřímně dost zklamaná, protože se mi nelíbila jak kvalitou, tak střihem a někam jsem ji odhodila. Trošku jsem tenkrát nestíhala, protože jsem nakonec skončila v nemocnici na operaci kýly, ale předtím jsem ještě objednala paruku Scylla – Classic White z EpicCosplayWigs, celkem osvědčené firmy… no, když jsem si paruku pak vyzkoušela, šokovaně jsem zjistila, že mi není! A bohužel se mi ji nepodařilo ani upravit tak, aby mi dobře seděla… takže jsem narychlo objednávala další, tentokrát lacefrontku typu Imladris z ArdaWigs a doufala, že stihne přijít. Abych měla aspoň něco, rozhodla jsem se přešít, upravit a ostříhat paruku první. Přidala jsem do ní hodně pramenů z té, která mi neseděla a výsledek byl kupodivu opravdu skvělý – na počest nejslavnějšího imperátora Arkonu jsem ji pojmenovala Bostich. Z Ameriky pak stačila přijít i tedy již třetí paruka, která mi naštěstí také seděla, takže na FFko se mnou jely obě. A kupodivu největší ohlas nakonec získal Bostich :).

Čočky nebo ne?

Poslední věc, která dělá z Arkonidanky Arkonidanku jsou její červené oči. Najít realisticky vypadající červené čočky je prakticky nemožné a mě se do nich nechtělo upřímně tolik investovat. Nakonec jsem zvolila ColourVue – typ Vampire. Neměla jsem je však ani jednou na sobě. Ještě v době, kdy jsem nosila brýle, jsem z jistého důvodu čočky nosit nemohla, chtěla jsem to vyzkoušet teď po laserové operaci, úplně jsem se k tomu bohužel neodhodlala. Červené oči tedy kompenzuji velmi efektní červenou linkou na oči, která má docela šokující účinek (je to NYX Pro Liner v barvě OTPL03) nebo Make Up Forever Artist Color Pencil v barvě 714 Full Red) 🙂 a červené oči na fotkách jsou dodělávané ve Photoshopu (známý fotograf mi řekl, že to i tak je lepší, protože čočky většinou vypadají hodně nepřirozeně, tak se jeho radou řídím) a doufám, že mi přihlížející odpustí, že červené oči prostě ze zdravotních důvodů v reálu nemám… Možná na ně někdy ale také dojde…

Nutné zlo

A zapomněla bych na kabelku – to je bohužel nutná součást kostýmu na cony, protože člověk prostě při sobě potřebuje mít alespoň telefon a pár drobných. Tuto jsem našla na Aliexpressu a její holografické části jsou přesně té samé barvy, jako holografická látka na kostýmu – prý je velmi oslnivá…

I Arkonidanka vděčí za svou krásu make-upu

Nevím, zda někoho zajímá, jaký make-up Thora používá, ale kdyby přeci jen, jsou to následující produkty. Upozorňuji, že se nejedná o tradiční arkonský mehinda make-up, protože z Arkonu zatím nikdo nic neimportuje. Nevyjmenovávám zde kompletní seznam, navíc existuje několik kombinací:

Oční stíny Too Faced Natural Eyes, oční stíny Revolution Reloaded v odstínu Hypnotic, rtěnka Maybelline Super Stay Ink Crayon v odstínu 30 – Seek Adventure.
Oční stíny NYX Love Lust Disco v odstínu Miss Robot, oční stíny Revolution Reloaded v odstínu Hypnotic, rtěnka L’Oreal Paris Ultra Les Chocolates Matte Liquid Lipstick v odstínu 842 – Candy Man.
Oční stíny Sephora Collection Winter Time, rtěnka Catrice Matt Pro Ink v odstínu 020 – Confidence Is Key.
Thora nosí lak na nehty značky Catrice More than Nude v odstínu 01 – Milk it Shine, nebo CND Shellac v odstínu Cashemere Wrap.

Produkty, které používám vždy:

Tužka na obočí NYX Precision Brow Pencil v odstínu Charcoal – jediná opravdu šedá tužka, která se u nás dá sehnat!
Tvářenka L’Oreal Le Blush v odstínu 120 – Sandalwood Pink.
Rozjasňovač Sephora Face Shimmering Powder v odstínu 03 – Romantic Glow.
Bronzer Catrice SunGasm Luminizing Bronzer v odstínu C01 – Golden Exstasy.